Vánoční pohádky jsou v prosinci v plném proudu a stateční princove bojují o své princezny. Když se na prince podíváme blíže tady v Kanadě, zjistíme, že se jich tady vyrojilo taky docela dost. Ale ne v životní či filmové podobě, ale v podobě názvů měst. V Kanadě totiž najdete následující města - Prince Rupert, Prince Charles, Prince Albert nebo Prince Edaward Island. A jsem si jistá, že někteří princové mi ještě utekli. My jsme na letošní Vánoce zavítali na rodinnou návštěvu do jednoho z dalších zástupců princů, a to do Prince George.
Město prince
Jiřího je hodinu letu na sever od Vancouveru, má 90 tisíc obyvatel a je často
nazýváno hlavním městem severní části Britské Kolumbie. Počasí je tady o něco
kanadštější než ve Vancouveru a teploty okolo mínus 20 a méně jsou tu přes zimu
zcela běžné. My jsme tu naštěstí zažili teplou vlnu, takže za našeho pobytu se
teploty pohybovaly těsně pod nulou. I tak jsem ale na sobě měla vrstev jako
bych dobývala Severní pól.
Jinými slovy, když vám na skladě zbude
hodně ozdob ve tvaru okurky, musíte být vynalezaví. A tradice je na světě!
Ačkoli původ této tradice není nijak poetický, dnes má své pevné místo
v mnoha rodinnách a v malém americkém městě Berrien Springs dokonce
každoročně pořádají festival zasvěcený této blýskavé nakládačce.
Po Novém Roce
sem ještě přidám pár zážitků z našeho výletu. Pro teď ale všem přeji
krásné svátky a všechno nejlepší do roku 2017! :)
První zmínky o
tomto městě jsou z roku 1807, kdy se jmenovalo Fort George a usídlila se
tu North West Company, která obchodovala s kožešinami. Dalších sto let se
město nijak zásadně nerozvíjelo, což se ale změnilo s oznámením o stavbě
železnice v roce 1903. S ní se začalo v roce 1912, ale po
rychlém startu došlo k útlumu, když bylo mnoho mladých mužů odvedeno do
války. Léta 20. a 30. se nesla spíše ve stylu přežívání a novou energii
přinesla městu až stavba vojenského tábora v roce 1942.
Konec druhé
světové války, zničená evropská města a poptávka po dřevě přinesla městu další
rozvoj. Město se pak stabilně rozšiřovalo po celou druhou polovinu 20. Století.
Ačkoli služby dnes získávají na vrch,dřevařský průmysl je stále jedním z hlavních
odvětví. Poznáte to mimo jiné podle toho, že je to někdy cítit ve
vzduchu. Chemické procesy při zpracování dřevoviny mají sirný nádech.
Jednou ze
zajímavostí života v mrazivých oblastech jsou tzv. „block heaters“, které
zde mají namontované v autech. Jsou to malá topení, která jsou umístěná
vedle motoru a napájená elektřinou. Přes noc je zapojíte a topení udržuje motor
ve vyšší teplotě, abyste ráno mohli vůbec nastartovat. V severní části
Britské Kolumbie už jsou auta automaticky prodávána s tímto topením.
Prince George
leží na řekách Fraser a Nechako, které přes zimu pravidelně zamrzají. Jeden
zimní postřeh. Ačkoli je na silnicích několik vrstev sněhu, všichni tady jezdí rychle,
jako by tam žádný nebyl. Když máte auta připravená na mráz a řidiče, kteří jsou
na to zvyklí, jde to snáz. Není to jako ve Vancouveru, kde na sníh řidiči za
prvé nejsou zvyklí a za druhé tu teploty skákají nahoru a dolu. Co je jeden
den břečka, je druhý den led. A vzhledem k tomu, že město na to není
připravené, v některých částech Vancouveru jsou celé ulice pokryté ledem.
A někteří zimní nadšenci na těchto ulicích dokonce i bruslí.
 |
| Zasněžené ulice v Prince George |
Ale ještě na
chvíli zpět do Prince George. Město je vystavěné na autech jako mnoho jiných
měst v Severní Americe. Má centrum, které je ale zanedbané a potom
rezidenční oblasti a nákupní oblasti. Mají hezkou univerzitu nad městem,
postavenou uprostřed přírody a budovy jsou dobře sladěné s okolím. Hluboké
lesy jsou všude okolo, takže medvědi nebo sobi jsou tam běžně k vidění i
ve městě. My naštěstí žádného medvěda nepotkali. V roce 2015 tady byly
pořádány Kanadské zimní hry. Během her se tu fasovaly zimní bundy, které tady
nosí skoro každý. Já taky jednu měla, takže jsem hezky zapadla mezi místní. :)
 |
| Pan PG, maskot města |
