úterý 30. července 2013

Moje květníková zahrádka

Vzhledem k tomu, že o své zahrádce říkám všem skoro na potkání, je načase, abych se o tom zmínila i tady. Prostor před naším vchodem je celý z betonu a působí stroze a neútulně. A tak, když přišlo jaro, vydala jsem se na lov do zahradnictví. Většinou je lepší, když je tam se mnou Matt, protože jinak jsem schopná vykoupit půlku obchodu, i když to nemám kam dát.

Takhle to začalo...
...a takhle nějak to vypadá teď.

Chtěla jsem potěšit hned několik smyslů, takže tu máme něco dobrého k jídlu, barevné kytky krásné na pohled a bylinky, které přinášejí něco voňavého. Nevím, jak to máte vy, ale pokaždé, když si přičichnu k rozmarýnu v kombinaci s tyminánem, přenese mě to do Středomoří.





Chrpy.

Fuchsie mě od začátku fascinuje, připadá mi spíš jak podmořský tvor než rostlina.
Co se týká zeleniny, máme cherry rajčátka, chilli papričky , zelené fazolky, hrášek, nějaké ty saláty a potom mangold. Tahle listová zelenina je podobná špenátu a setkala jsem se  ní různě po Evropě i tady, ale ne moc v Čechách. Určitě bych mangold moc doporučila, je jednoduchý na pěstování a některé odrůdy mají barevné stonky, takže se mohou používat jak na vaření, tak na okrasu. Z Francie jsme si přivezli tenhle recept.


Mangold je úplně vlevo, vedle pak kapusta a chilli papričky.
Nadšení z první jahody bylo větší, než výsledná chuť, ale i tak to stálo za to.

 Pak tu máme dvě rostlinky, s kterými jsem se setkala při farmaření a zajímavé jsou tím, že ačkoli se jedná o květiny, můžete jíst jak květy, tak listy. První z nich je brutnák lékařský, který má drobné fialové květy a listy chutnají po okurkách. A mimo jiné po brutnáku šílí včely a čmeláci. Druhou rostlinou je lichořeřišnice, listy mají silnou peprnou chuť, květy jsou na tom podobně a navíc jsou krásně barevné. 

Tak tohle je zmiňovaný brutnák.

A lichořeřišnice.
  Taky jsem svedla několik bojů se škůdci. Za zmínku stojí ten, při kterém jsem namíchala lektvar z kajunského pepře a česneku a připravila z toho postřik. Výsledkem bylo, že pro mšice to bylo příjemné osvěžění a nám ten pepř podráždil krk tak, že jsme ještě půl hodiny po tom kašlali a slzely nám oči.


Ačkoli má zahrádka tak dvakrát tři metry, trávím tam spoustu času. Možná víc, než je nutné, ale nemůžu si pomoct. Baví mě sledovat, jak všechno roste a užívám si klidu po práci v kavárně. Že bych byla zralá na důchod? :)

Žádné komentáře:

Okomentovat