pondělí 30. listopadu 2015

New York - část druhá: Střípky z cesty

Snažila jsem se rozdělit příspěvky o New Yorku do smysluplných částí, ale pokaždé mne to zaválo z jednoho tématu na druhé a uspořádaný celek byl pryč. A tak jsem se to jednoduše rozhodla vzdát. Nechejme tedy pořádek na chvíli stranou a projděme si New York letem světem, jak jsme ho vnímali my.

Při letu do New Yorku byla v nabídce vcelku pestrá sestava filmů a seriálů. My jsme si zvolili nejnovější projekt Jerryho Seinfelda, kterým je Comedians in Cars Getting Coffee. Vřele doporučuji! Vše je ke zhlédnutí na jejich stránkách zdarma. Náplň pořadu je jednoduchá. Jerry zve na kafe známe tváře ze světa komedie, ať už je to stand-up comedy nebo svět seriálů či filmů a hovoří jak o svém řemeslu, tak o životě. Je to vtipné, stejně jako velmi zajímavé. My jsme během letu viděli asi 6 dílů, při čemž většina z nich byla točená v New Yorku. A těsně před dokončením posledního dílu jsem poprvé zahlédla mrakodrapy na Manhattenu. To byl příjezd skoro jako z filmu. :)  A mimochodem, pro nás, velké fanoušky seriálu "Seinfeld", byl New York místo zaslíbené. A proto se k němu ještě později vrátím.






Jedna z věcí, která nás tady překvapila, byla povaha místních obyvatel. Jedná se samozřejmě jen o našich pár zkušeností, ale i tak myslím stojí za zmínku. Od velkoměsta této velikosti jsem čekala lidi spíše uzavřené, stále spěchající a okolí si nevšímající. Většinou to tak samozřejmě bylo, ale jakmile jsme potřebovali pomoct nebo se s někým začali bavit, byli lidé vřelí a ochotní. Zároveň byli velmi přímočaří. Často tam vklouzlo i nějaké to sprosté slovo, ale finální dojem byl velice příjemný a upřímný. 


Tohle z Vancouveru moc neznám. Všichni tady jsou slušní, pomohou, když je potřeba, ale není to tak automatické a přímé jako v New Yorku. Jednou jsme čekali ve frontě v kavárně, když se kolem nás prohnala paní, asi čtyřicátnice, a stoupla si hned před nás. Nevypadala zrovná dobře naladěná a my nespěchali, tak jsme to nechali být. Po pár minutách si situaci uvědomila a hned na nás spustila, jak se strašně omlouvá, že je na cestě do školy a jde pozdě, a že si vůbec nevšimla, že jsme stáli před ní. My se jen usmáli a že o nic nejde a ona, ne, žádné takové, cokoli si koupíte, je na mě! Odmlouvat se v jejím případě nedalo, a tak byla situace vyřešená. Podobně milých situací nás potkalo několik. Jednalo se většinou o drobné každodenní interakce, ale zanechalo to v nás dojem, který budeme mít natrvalo spojený s tímto městem.

Když se tady procházíte, neliší se město nějak zásadně od jiných velkoměst. Na střechy mrakodrapů zespodu nedohlédnete, takže ty na vás, alespoň z ulice, dojem tak silný neudělají. Výlohy jsou podobné jako jinde a doprava stejně ucpaná jako ve všech centrech. Ale orientace tady byla alespoň pro mne docela oříšek. Když se scházíte ve Vancouveru, řeknete si křížové ulice, dejme tomu, East 12th Avenue a Prince Albert Street. Avenue mají vždycky jména a street čísla, což je jednodušší. A hlavně tady jsou hory a ty jsou na severu města, což je orientační bod k nezaplacení. 


V New Yorku ale mají obě křížové ulice čísla, takže se sejdete například na Ninth Avenue a West 41st Street. A to mi vždycky zamotalo hlavu. Než jsme odjížděli, Matt procházel svoji cestovní výbavu a našel tam kompas. Zeptal se, jestli ho má vzít s sebou a já se jen zasmála a okomentovala, že nejedem nikam do divočiny, a že ho samozřejmě potřebovat nebudem. Jo, jak jsem se mýlila a jak by se ten kompas v mnoha situacích hodil.

Naší první známou atrakcí bylo Times Square. Ty megalomanské reklamní plochy na vás určitě udělají dojem. A za tmy ještě větší než za dne, protože máte dojem, že vlastně není vůbec tma, kolik tam je z nich světla.  Aby ne, když množství elektřiny, která je zde použi, by osvítilo 161 000 amerických domácností a je jí dvakrát tolik, než pohání všechna kasina v Las Vegas. Davy odsud snad nikdy nezmizí a místo je to ve všech směrech natolik živé, že tam přímo má oddělení nejen místní policie, ale i armádní pobočka k náboru branců. 



Když se zde dnes člověk prochází, jen těžko si lze představit, že až do 90. let se jednalo o jeden z nejhorších bloků ve městě, který byl lemovaný sex shopy a kiny pro dospělé. Dnes se zde projde okolo 330 000 lidí denně, většinou turistů, a těchto 6 bloků generuje neuvěřitelných 11 procent mětských příjmů. Times Square se také přezdívá "Křižovatka světa", protože bylo vždy místem, kde se scházeli nejen místní obyvatelé, ale lidé z různých koutů světa.


Times Square je také centrem světové zábavního průmyslu. Kousek odsud se nachází například centrála televize NBC, Radio Music City Hall nebo sál, kde se točí Late Show, pořad, který se vysílá už desítky let s obrovským úspěchem. V době naší cesty akorát proběhla změna hlavního moderátora. David Letterman skončil a vystřídal ho Stephen Colbert. Jeho široký úsměv jste mohli vidět úplně všude, od těch největších obrazovekpo malé billboardy na taxíkách. 



Slavná muzikálová Broadway se také  nachází kousek odsud a divadla najdete skoro na každém rohu. My jsme také vyrazili ma muzikál, konkrétně na "American in Paris", a byl to opravdu zážitek. Krásná hudba, scéna i kostýmy. Bylo to skoro jako film. Bylo znát, že tady pracují s nadstandardním rozpočtem. Cena lístků začínala přibližně na 3000 korunách za jeden a to se nejedná ani o slavný muzikálový hit.

A tady pro dnes skončím naší cestu letem světem New Yorkem. :)

Žádné komentáře:

Okomentovat