čtvrtek 25. června 2015

Turistická výzva - Část čtvrtá...a zmrzlina


A je to tady, rok se s rokem sešel a než jsem stihla dopsat poslední příspěvek o turistické výzvě, proběhlo její další kolo. Celý květen jsem já a tisíce dalších běhala, abych se zasloužila o svá razítka. Ve stejný měsíc tady byla také na návštěvě moje ségra Bára a se zaujatím nás všechny "razítkáře", jak nás nazývala, pozorovala. Na letošní ročník už jsme byli lépe připraveni, takže jsme vše zvládli bez větších nervů. Myslím, že více vyčerpávající, než samotné získávání razítek, bylo čekání na kartičku, která vám umožní vstupy zadarmo na celý rok, a která byla cílem celé této akce. Já jsem byla šťastlivec, který čekal pouhou hodinu, ale něketří čekali třeba i tři nebo čtyři. Nějaké mezírky v systému tedy neustále jsou, uvidíme, co nás potká příští rok. A teďka hurá na poslední várku atrakcí.

Místo: Museum of Vancouver, zkrácenně MOV
Co tam je: MOV je moje nejoblíbenější muzeum ve Vancouveru. Ve stálé expozici toto muzeum mapuje historii města s mnoha archivními fotkami a exponáty. Historií se doslova procházíte. Můžete nastoupit do dobové tramvaje nebo se posadit v pokoji laděném do 60. let a poslouchat hity tehdejší doby. Dočasné výstavy jsou také většinou zajímavé a dobře udělané. Rozhodně doporučuji, určitě vám to rozšíří obzory o vývoji města.
Cena: 14 CAD
Web: Museum of Vancouver





Hamburgery vám naservírují rovnou do auta! I dneska je pár míst, kde to stále funguje.

Místo: H.R Macmillan Space Centre
Co tam je: Toto vesmírné centrum sídlí ve stejné budově jako Museum of Vancouver již od roku 1968. Na me mne bylo trochu moc technické, ale všichni milovníci vesmíru si určitě užijí všechna fakta jak o dobývání vesmíru tak o vývoji technologií k jeho zkoumání. Na vrchu muzea také sídlí planetárium, kde jsou promítány různé pořady o vesmíru. A pokud byste se chtěli podívat ke hvězdám ještě blíže hned vedle je GMS Observatory, kde se nachází obří teleskop. A vstupné je dobrovolné. V popředí muzea stojí ocelová socha kraba, který byl muzeu darován ke 100. výročí založení města a podle legendy kmene Haida je krab strážce vstupu.
Cena: 18 CAD
Web: Space Centre


Místo: False Creek Ferries
Co tam je: Jedná se o malé lodičky, které vás přepraví na různá místa dostupná ze zátoky False Creek. Samotná cesta lodí mě vždycky potěší a zároveň je to šikovné spojení. Není to nejlevnější, ale rychle vás to přepraví mezi několikam známými atrakcemi a čtvrtěmi - Science World, Granville Island, Maritime Museum, Museum of Vancouver, Space Centre, Yaletown a English Beach odkud je to jen kousek do Stanley Parku. Tyto lodičky zde fungují již od roku 1981 a ačkoli jsou dnes využívány převážně turisty, i místní je stále využívají jako rychlý způsob dopravy přes vodu.
Cena: od 3,25 CAD výše (denní pass 15 CAD)
Web: False Creek Ferries




Místo: BC Sports Hall of Fame and Museum
Co tam je: Toto muzeum sportu je součástí stadionu BC Place, kde hraje mimo jiné místní tým amerického fotbalu BC Lions. Dozvíte se tam jak mnoho o zimní olympiádě, která se zde konala v roce 2010, tak o významných sportovcích Britské Kolumbie. Jedna z galeriií je věnována Terrymu Foxovi, který je považován za kanadskou ikonu a dodnes slouží jako inspirace pro mnohé. A pokud nemáte v plánu zajít na zápas fotbalu, z muzea můžete nakouknout do nitra stadionu.
Cena: 15 CAD
Web: BC Sports Hall of Fame


Místo: Beaty Museum
Co tam je: Muzeum se nachází v kampusu University of British Columbia. Jedná se o muzeum biodiverzity a v jeho kolekci naleznete snad vše, co bylo a je možné v přírodě najít. Sbírka je rozsáhlá a určitě si ji víc užijí ti, co se tématem blíže zabývají, je to skvěle udělané. Já jsem si tady vzpoměnla na školní výlety do Národního muzea. Pokud ale budete mít cestu okolo, alespoň nahlédněte dovnitř, protože tam je u stropu zavěšená kostra velryby a pokud jste ji naživo nikdy neviděli, dojde vám, jak je obrovská. :)
Cena: 12 CAD
Web: Beaty Museum



Místo: Bloedel Conservatory
Co tam je: Pokud vyrazíte do Queen Elizabeth Park, který je známý svými okrasnými zahradami a výhledem na město, neměli byste vynechat Bloedel Conservatory. Jedná se o prosklenou kopuli, ve které se nachazí tropická zahrada plná exotických rostlin a ptáků. Ptáci létají volně kolem vás a je jich tam něco přes 150. Je to taková procházka malým rájem.
Cena: 6,50 CAD
Web: Bloedel Conservatory







Místo: Engine 374 Pavilion
Co tam je: Lokomotiva s číslem 374 má svoje výstavní místo, protože to byla právě ona, která přivezla první pasažáry přes celý kontinent až do Vancouveru. Její příjezd provázely velké oslavy a nadšení. Aby také ne, dokončení stavby železnice od východního pobřeží k západnímu znamenal zásadní krok ve vývoji města. Nejen lokomotiva, ale celá budova, kde se snoubí staré a nové, stojí za vidění. Budova sloužila původně k uskladňování a opravám lokomotiv a vagonů a některé dobové prvky jsou zachovány i dnes, kdy budova slouží jako komunitní centrum. 
Cena: dobrovolná
Web: Engine 374 Pavilion



Místo: Burnaby Village Museum
Co tam je: Tato historická vesnička je trochu dál od centra, ale pokud budete mít čas nazbyt, určitě doporučuji. Vše je postaveno a zasazeno do roku 1920. Do všech budov můžete nahlédnout, ať už se jedná o dobovou poštu, školu nebo obchod se smíšeným zbožím. Příjemné atmosféře pomáhají také nadšení dobrovolníci v kostýmech, kteří vám odvypráví, jak to všechno v té době fungovalo.
Cena: zadarmo
Web: Burnaby Village Museum




A to nejlepší nakonec, zmrzlina! Poslední měsíc je tady krásné počasí a tak na zmrzlinu myslím skoro denně. A pokud byste byly někde tady v okolí a na tu zmrzlinu taky hodně mysleli, můžete se jít schladit na tato místa. Dvě zmrzlinárny máme vyzkoušené a jsou vynikající. Jsou to Bella Gelateria a Earnest Ice Cream. Nejsou levné, ale je to zážitek. A další dvě místa jsme sami nevyzkoušeli, ale hodně se o nich mluví, takže směle do toho - Rain or Shine  a Soft Peaks. A já jdu na zmrzlinu! Psát o ní a nedát si ji, to se prostě nedá. :)









čtvrtek 30. dubna 2015

Rčení - jak se to tu říká


Rčení existují všude po světě a vzhledem k tomu, že těch kanadských/anglických jsem už tady slyšela dost, rozhodla jsem je sepsat dohromady. Alespoň ty nejběžnejší, protože celkový výčet by nebral konce. Je zajímavé, že významy jsou v mnoha případech totožné. Že bychom my lidé všude řešili stejné problémy? :) Někdy je i celé rčení zcela stejné, ale nejčastěji se rčení samotná liší, ačkoli význam zůstává stejný.

Tady je několik rčení, která mají stejnou formu i význam.

Silence is golden. Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Strike while the iron is hot. Kuj železo, dokud je žhavé.
Actions speak louder than words. Činy promlouvají hlasitěji než slova. Činy mluví sami za sebe.  
Do not add oil to the fire. Nepřilévej olej do ohně. 

A níže uvedená rčení nesou stejný význam, ale jejich forma je jiná. Ta jsou pro mne ta nejzajímavější. Několikrát se mi stalo, že mi tady někdo odpověděl rčením a já si lámala hlavu, co mi to připomíná. Jako například, když mě někdo místo za nos tahal za nohu. :)


From the frying pan into the fire. Z pánve do ohně.  - Z deště pod okap.


An apple a day keeps the doctor away (if you have a good aim). Jedno jablko denně drží doktora daleko (vtipná verze - když budete mít dobrou trefu). - Kam chodí slunce, tam nechodí lékař.

The early birds get the worm. Brzcí ptáci dostanou svoji žížalu. Ranní ptáče dál doskáče.


A bird in the hand is worth two in the bush. Pták v ruce je lepší než dva ve křoví. Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.

Curiosity killed the cat (... but satisfaction brought it back). Zvědavost zabila kočku (...ale uspokojení z výsledku všechno napravilo). Nebuď zvědavý, budeš brzo starý (trochu vzdáleně, ale alespoň trochu je to podobné).


Carrying coals to Newcastle. Nosit uhlí do Newcastlu.  Nosit dříví do lesa. (Newcastle byl významný pro své uhelné doly.)

The cobblers children are always the worst shod. Ševcovi děti jsou nejhůře obuty. Kovářova kobyla chodí bosa.

Constant drops wear out the stone. Neustále kapky umoří i kámen. Stokrát nice umořilo osla.

Don't count your chickens before they are hatched. Nepočítej kuřata, dokud se nevylíhnou. Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.


 Every cloud has a silver lining. Každý mrak má stříbrný záblesk. Všechno zlé je pro něco dobré.

Two dogs fight for a bone, and a third runs away with it. Dva psi se perou o kost a třetí s ní běží pryč. Když se dva perou, třetí se směje. 

You scratch my back and I'll scratch yours. Ty mne podrbeš na zádech a já tebe. Ruka ruku myje.

Give him an inch and he will take a mile. Dej mu palec a on vezme celou míly. Nabídni prst a utrhne ti celou ruku.

The only free cheese is in the mouse trap. Jediný sýr zadarmo je na myšší pastičce. Nic není zadarmo.


 Don't have too many irons in the fire. Neměj moc želízek v ohni. Neseď na dvou židlích.

 If you snooze, you loose. Kdo zaspí, ten ztratí. Kdo zaspí, nebere.

 Look before you leap. Rozhlédni se před tím, než vyskočíš. Dvakrát měř a jednou řež.

 Blessing in disguise. Požehnání v přestrojení. Štěstí v neštěstí.


A tady je pár rčení, pro které jsem nenašla český ekvivalent, ale stojí za to. A významy už si domyslíte.


If you can't take the heat, get out of the kitchen. Pokud nezvládáte horko, odejděte z kuchyně.


A tiger cannot change his stripes. Tygr nemůžu změnit své pruhy.

That's the way the cookie crumbles. A tak se drolí sušenka. Taková je povaha věcí, ač se vám to líbí nebo ne.

If life gives you lemons, make lemonade. Když ti život nadělí citróny, udělej z nich limonádu.





pondělí 9. března 2015

Montreal - Opravdu jsme toho snědli tolik?


Dlouho jsem tady nepsala o jídle a tak vám to teďka naplno vynahradím. Tento příspěvek bude totiž jenom o jídle. :) A poslouží mi k tomu naše cesta do Montrealu. Je to město plné všeho možného - umění, života, lidí (a to vážně, jejich metro je neskutečně dlouhé a vždy plné) a samozřejmě jídla. To co nám chybělo v jídelníčku v Ottawě, jsme si naplno vychutnali v Montrealu. A to na hraně nezdravého přejídání. Ale člověk hold musí přinést nějaké oběti pro získání gurmánských znalostí.

 
A jde se na to. Při takovém množství francouzských pekáren, kterých je v Montrealu opravdu požehnaně, jednoduše není možné do nich nenakouknout alespoň jedenkrát denně. Naší nejoblíbenější byla Mamie Clafoutis, kam jsme chodili na druhé kolo snídaně. Každý den jsme vyzkoušeli něco jiného a naším favoritem byl croissant s pistáciovou náplní. Náplň byla akorát sladká a naspodu trochu zkaramelizovaná, mňam. Další pekárnou, která nezůstala vynechána, byla Patisserie Au Kouign Amann. Maličká pekárna s jednoduchým sortimentem vás hned okouzlí a poté, co něco ochutnáte, budete se stále vracet. Minimálně kvůli jejich nejznámnějšímu kousku, který mají i v názvu - Kouign Amann. Tote pečivo pochází z Bretaně a není tak snadné ho najít ani ve Francii. A je to lahůdka, které jsem zcela propadla. K jeho výrobě se používá stejné těsto jako na croissanty, akorát se zapeče s máslem a cukrem. Uvnitř je tak dokonale vláčné a cukr zvenku vytvoří pečením vrstvu karamelu. Opravdu zážitek, dala jsem si to čtyři dny za sebou a klidně bych mohla pokračovat.

 
Croissant s pistáciovou náplní.

Kouign Amann v popředí.
Canelé - chutná jako hutnější zkaramelizované suflé.

Od pekáren francouzských odskočíme do trochu jiných a to těch, kde dělají bagely. Toto pečivo ve tvaru kolečka pochází původně z Polska a do USA, kde nabralo obrovské popularity, bylo přivezeno polskými Židy. Montrealské bagely jsou trochu sladší (než ty, které byste koupili v New Yorku nebo Vancouveru) a nejčastěji se podávají obalené v sesamových semínkách a ještě teplé. Už léta se vede v Montrealu bitva bagelů mezi pekárnami St-Viateour Bagel a Fairmount Bagel. Každý má svého vítěze, a tak i my jsme museli vyrazit na obě místa. A výsledek? 1:1. Oba bagely chutnaly moc dobře, ale dost podobně. Takže si to musíte vyzkoušet sami. :)

 


Bagel z Fairmount Bagel.
Pohle do pekárny - denně jich tu upečou hooodně!
Bagel z St. Viateour Bagel.

Dalším známým pokrmem, který tady nemůžete vynechat, je "Montreal smoked meat", neboli montrealské uzené. Zajděte do podniku Schwartz's a nechte si jeden sendvič s uzeným naservírovat. Podává se v chlebu, nakrájené na plátky, s hořčicí a zelným salátem. Uzené hovězí je neuvěřitelně šťavnaté a jen se rozplývá na jazyku. A omaštění pak budete až za ušima. :) Pivo na zapití je samozřejmě nutnost.

Slavný montrealský sendvič.
Pohle do výlohy.


Montreal je gastronomickou metropolí  a připisuje si původ mnoha pokrmů. Jedním z nich je Poutine, o kterém jsem se tady již zmiňovala. Jako správní gastronomičtí cestovatelé jsme se do jeho ochutnávání pustili s plnou parádou. Za pět dní jsme vyzkoušeli 5 míst, kde servírují poutine. V každém místě jsme si objednali dva a porovnávali kvalitu hranolek, šťávy a sýra, což jsou hlavní ingredience. Úděl to nebyl snadný, tento pokrm není lehký na strávení, ale zvládli jsme to. Absolutním vítězem se stal Poutine Zeus z Poutineville. Tento poutine překonal všechna naše očekávání, protože měl netradiční říz. Hranolky byly tzv "smashed" což je způsob přípravy, kdy jsou brambory nejprve uvařené v celku, pak rozplácnuté na placku a nakonec usmažené. Ve výsledku jsou skvěle křupavé a vydrží křupavé, i když jsou polité omáčkou. Ta byla připravená s červeným vínem, takže měla trochu trpký nádech a těžkou omáčku to odlehčilo. Tradiřní "skřípavý" sýr byl namíchán s feta sýrem a promíchán s plátky jehněčího, rajčaty a červené cibule. Dokonalost tohoto pokrmu byla v perfektní kombinaci chutí i konzistencí. Oh my! To bylo něco!

Ostatní čtyři místa, která jsme vyzkoušeli, měli také moc dobrý poutine, ale zároveň nebyl ničím výjimečným.

To je on - Zeus - boží poutine, který vládne všem. :)
Poutine z La Banquise. S krůtím mase a hráškem.
Poutine z Frite Alors! - vynikající hranolky. Klasika - hranolky, omáčka, sýr.
Poutine v Chez Claudette. Se žampiony, slaninou a hovězím. Bohužel bez sýra. Ten se musela objednat navíc, což jsme nevěděli.
Opět Frite Alorts! Tentokrát s houbami a hovězím.
A teď už jen světem letem.

Minidonuty z Chez Boris.
Dva klasické montrealské hot dogy - první je tzv steamie s hořčicí, kyselým zelím a cibulí. Druhý je tzv. michigan s masovou chilli omáčkou.
Pogo nebo také Corn Dog. Je to hot dog usmažený v kukuřičném těstíčku a napíchnutý na tyčce jako zmrzka. Některá jídla jsou tady prostě srandovní. :)
Populární tržiště Marche Jean Talon.
A chuťovky z tržiště jsme si dali pěkně v Mekáči. :) Nikde jinde nebylo místo.
A když už jsme byli v tomto městě proslaveném jídlem, nesměla chybět výjimečná snídaně. Výjimečná opravdu byla, ale bohužel ne tím dobrým směrem. Naši předlacenou kontinentální snídani jsme si každé ráno vyzvedli na tácu na recepci a celých 5 dní, co jsme tam byli, se nezměnila. Dva muffiny z jednoho levného řetezce s pečivem (Tim Horton's), nepitelná káva a džus. Někdy tam bylo i trochu proteinu navíc, když se tam náhodou zatoulala rodinka mravenců. Mňkamka.