Příchuť Řecka na pobřeží Pacifiku

Když se vám tady zasteskne po Řecku, nabízí se mnoho míst, kam se jít utěšit. Většina je samozřejmě spojená s jídlem. Moře tady sice mají také, ale sluníčko tu přeci jen tolik nepálí, co si budeme povídat.

Jedno z míst, které vám poskytne velmi úctyhodnou útěchu, je taverna Stepho´s v Downtownu. My jsme se tam vypravili dvakrát a dali jsme si tam jehněčí, musaku a kalamari. Jehněčí jsme si dali dvakrát, protože nutnost jeho konzumace je v této restauraci skoro takovým nepsaným zákonem. Na stůl vám totiž přistane flákota jehněčího, které můžete jíst pouze vidličkou, protože se úplně rozpadá a na jazyku se pak jen rozplývá. K tomu byly servírované pečené brambody, grilovaná zelenina, pilaf, řecký salát a pita chleba. 

Jehněčí.

 Dalším chodem byla musaka, která byla asi tou nejlepší, kterou jsem kdy jedla. Ve spodu byla vrstva opečených brambor nakrájených na plátky a ní mleté hovězí s lilkem ochucené skořicí, novým kořením a muškátovým oříškem. Následovala vrstva bešamelu a vše bylo posypáno a zapečeno parmezánem. Vedle toho jsme dostali salát a pita chleba.

Musaka.

 Posledním chodem v tomto místě byly kalamari. Přinesli nám talíř s kopcem kalamár, které skoro padaly z talíře a vedle toho byly servírovány pečené brambory, rýže, řecký salát, tzatziky a pita chleba. 

Kalamari.

Vzhledem k tomu, že porce v této restauraci jsou opravdu štědré, odcházíte v trávicím kómatu a s předsevzetím, že už toho nikdy nesníte tolik najednou.  Jak to ale všichni známe, stejně jako většina předsevzetí, i tohle trvá nanejvýš den, dva a pak se jede nanovo. Cestou na autobus jsme narazili na transylvánskou verzi trdelníku,
na ochutnání nám už ale nezbylo místo, možná někdy příště.

Rumunská verze trdelníku.

Při jiné příležitosti jsme vyrazili na řeckou pizzu. Za tu se většinou považují dva druhy pizzy. Prvním je pizza, která je posypaná typickými řeckými ingrediencemi jako je feta sýr, olivy, cibule, rajčata, zelené papirky, maso na gyros nebo špenát. Druhou variantou je pizza, která se odlišuje těstem. Upečená krusta je silnější, mastnější a pizza se peče na pekáči a ne samotná v peci jako je tomu u italské pizzy. My jsme si dali tu druhou variantu a zapečená byla se zelenými paprikami, pepperoni, cibulí, olivami, krevetami, šunkou a sýrem. Bylo tak vynikající, krusta skvělě propečená a všeho tam bylo nadmíru, co víc si přát.

Pizza je opravdu velká, takže vám ji servírují na podnosu s nožičkou, aby vám nezabrala většinu stolu.