Tokio - část první: Vychytávky

Moje první seznámení s Asií proběhlo před pár týdny v Tokiu. Trpké součásti cestování jako dlouhý let, přesun času nebo bolavé tělo z nachozených hodin naše chytrá mysl pomalu vypouští, a tak je ideální čas začít vzpomínat a sepisovat. Moje vyprávění se nejspíše opět roztáhne na několik příspěvků, a proto začnu hned od základů. Takže toalety.

High tech toalety

Myslím, že každý,kdo navštíví Japonsko, bude mít stejně překvapivý zážitek s toaletami. Alespoň tedy ten, pro koho nejsou nadstandardní toalety běžnou součástí života. Nachází se nejen v hotelech, ale i ve většině restauracích nebo na veřejných prostranstvích.

 Vyhřívané prkénko je základ, ale pokud vám to nevyhovuje, můžete tuto funkci jednoduše vypnout. Je tam také nainstalován bidet, u kterého si můžete vybrat minimálně dva různé typy střiků a také nastavit tlak vody. Na mnoha veřejných toaletách je také možné zapnout zvukovou kulisu, pokud nechcete ostatní obšťastnit jistými nežádoucími zvuky. Většina toalet je samozřejmě čistá a jak jsou toalety často noční můrou cestování, tak v tomto případě to má člověk někdy lepší než doma.

Za zvukovou kulisu většinou slouží zvuk splachování nebo šplouchání vody.

 Na druhou se stranu se na méně frekventovaných místech nebo mimo hlavní město často setkáte s klasickými japonskými toaletami, což je jednoduše turecký záchod. Někdy to máte i s vysvětlivkami – japonský versus západní záchod.

 

 Pouliční automaty

Snad na každém bloku narazíte na pouličními automaty. Nejčastěji tam můžete koupit nealko nápoje, ale také sladkosti, polévky nebo alkohol. První věcí do očí bijící je jejich množství, protože jsou úplně všude. Včetně malých zastrčených ulic, poloprázdných parkovišť nebo parků. Druhá pro mne překvapivá věc byla, že si v nich můžete koupit jak studené, tak teplé nápoje či jídlo. Každé ráno jsme si tak z automatu za pár yenů koupili teplou kávu a čaj. Kvalita byla průměrná, ale za cenu a jednoduchost velmi slušná.

Když se podíváme blíže na fakta, trochu nám fenomén těchto automatů osvětlí. V Japonsku se nachází okolo 5 milionů těchto automatů, což je nejvyšší množství na hlavu na světě. Pro každých 23 lidí je tu jeden automat. A důvodů k této hojnosti je hned několik.

  

Vzhledem k nízké porodnosti se pracovní síla v Japonsko stále zdražuje a mít místo prodavače těchto pochutin jen automat, který se jednou za týden naplní, je ideální a levné řešení. Hustota zalidnění je zároveň velmi vysoká, hlavně v Tokiu a jiných větších městech, což žene cenu nemovitostí do extrémních výšin. A šoupnout automat na roh ulice je se vždycky lépe vyplatí, než si otevřít obchůdek za horentní nájem. Extrémně nízká kriminalita spolu s nejnižším množství loupeží na světě a minimální vandalismus situaci samozřejmě velmi napomáhá. I když se automat umístí do temné uličky, velmi pravděpodobně se mu nic nestane. A některé mají nainstalované kamery a přímou linku na policii.

Drobná ulice, jen kopce a chrámy okolo. Ale automaty musí být.

 Je také důležité neopomenout, že Japonsko je kultura založená na placení v hotovosti, takže vám vždycky po kapsách cinkají drobné, kterých je dobré se zbavit. A posledním podpůrným argumentem oblíbenosti těchto automatů je japonská fascinace automatizací a roboty, která se projevuje i v mnoha jiných oblastech, o kterých budu ještě mluvit.

Červená barva značí teplé nápoje, modrá studené.

Drobné vychytávky

Některé detaily mne nepřestávaly fascinovat. Maličkosti, kterých by si člověk skoro nevšiml, ale pokud ano, příjemně potěší. Jako, že vám skoro v každé pekárně spolu s pečivem dají vlhké ubrousky nebo vám spolu s jídlem a hůlkami přibalí i párátko.

Tyto sedačky se sklopí až po 10té hodině. Víc místa pro ranní špičku.

 Pokud si koupíte lístek na metro a nevíte přesně kolik stojí do dané destinace, zaplatíte jen minimální částku, a když dorazíte do cílové stanice, mají tam automat, který vám spočítá kolik doplatit. 

Tato mapa ukazuje cenu lístků odkud kam, což taky pomůže.

V supermarketech jsou často oddělené stolky, kde si můžete zabalit nákup a vedle role s plastovými taškami je mokrý hadřík k namočení prstů, aby se vám taška z role snadněji odtrhla.

 

Při koupi smaženého jídla (které je tu extrémně oblíbené a výborné) v supermarketu, máte k ruce všechno. Od krabičky a ubrousků až po gumičku pro zavření.

 

 A svačinka nakonec. Běžným rychlým jídlem je onigiri, rýže zabalená v mořské řase a plněná buď masem nebo zeleninou. Nám nejvíce chutnala ta s tuňákem. A mají šikovně vymyšlený obal, tak aby se mořská řasa dotkla rýže až ve chvíli, kdy to rozbalujete a zůstala tak ještě trochu křupavá.