Velikonoce!

Prožít svátky v zahraničí je většinou zajímavé. Nejen, že se naučíte něco o zvycích jiné kultury, ale zároveň vás to donutí oprášit si znalosti, jaký význam mají tradice vaše. Například na vysvětlení pomlázky a vyšupání holek je dobré si připravit argumenty, protože nad tím tady všichni kroutí hlavou. A obávám se, že kdybychom to tady s pomlázkou na někoho s dobrými úmysly a přáním pevného zdraví a mládí zkusili, nejspíš by na nás zavolali policajty.

 Stejně jako u nás jsou tady všudypřítomná malovaná vajíčka a zajíčci, ale v pekárnách navíc nechybí "Hot Cross Buns" (horké buchty s křížem). Jsou to buchty ze stejného těsta jako naše mazance a tradičně jsou ochucené skořicí a muškátovým oříškem a plněné rozinkami. Na vrchu je pak kříž, který je buď vyříznutý, z jiného druhu těsta nebo v novější verzi je kříž z cukrové polevy. Je to vlastně takový menší brácha našeho mazance. Nejčastěji se jedí rozkrojené na půl a rozpečené v troubě s máslem. 

Původ těchto buchet spadá až do doby pohanů. Samotný anglický název pro Velikonoce, "Easter", je navíc odvozen anglosaského "Eostre", což byla bohyně jara a úsvitu. Podle jedné z tradic byly tyto buchty Sasy připravovány v době oslav příchodu jara právě na počest této bohyně. Jednoduchý kříž pak měl znázoňovat čtyři fáze měsíce. 

To ale nebyl konec vývoje tohoto zákusku. Když se moci v Anglii chopili Křesťané, nejprve chtěli všechny oslavy spojené s vítáním jara zakázat. Po čase jim ale došlo, že bude výhodnější jejich významy akorát posunout podle jejich představ. Pohanské Velikonoce tak byli překryty křesťanskými Velikonoci a slaví se od té doby ve stejné době. Kříž na buchtě tak přestal symbolizovat měsíc, ale ukřižování Ježíše Krista. A podle tradice by se měly tyto buchty podávat na Velký pátek, jak to kdysi započal jistý páter Thomas Rocliffe. Velikonoce se tak staly v Anglii směsí pohanských a křesťanských tradic, podobně jako tomu bylo a je u nás i v dalších zemích.

Pohlednice z roku 1907.

Další symbolem "místních" Velikonoc je velikonoční zajíc. Přesný původ tohoto symbolu není zcela známý, ale díky své schopnosti reprodukce byli zajíci od pradávna považováni za symbol plodnosti a nového života. O Velikonocích tady zajíc vystupuje tak trochu jako Ježíšek. Přináší barevná vajíčka dětem (dnes hlavně ta čokoládová), které byly celý rok hodné. Ale aby to neměly tak jednoduché, schová je na různých místech na zahradě nebo v domě. Tradičně o Velikonoční neděli ráno pak začíná "Egg Hunt" (lov vajíček), kdy děti prolézají všechny skrýše, aby našly své čokoládové dobroty. Za odměnu pak nechají venku pro zajíce mrkev na posilnění. Tato tradice byla do Severní Ameriky s největší pravděpodobností přivezena německými imigranty v 18.st. Uchytila se, rozšířila a je populární do dneška po celé Severní Americe včetně Kanady.

Jiná odlišnou kratochvílí je "Egg rolling" (koulení vajíčka), které bylo za oceán také přivezeno evropskými osadníky. Tento zvyk pochází původně z Anglie a Německa a může mít několik variant. Při jedné z nich děti kutálejí natvrdo uvařené vajičko z kopce a vítězí ten, kdo ho dokutálí nejdál. Podle jedné legendy je nutné v případě rozbití vajíčka všechny skořápky opatrně posbírat, jinak by byly ukradeny čarodějnicemi, které by si z nich postavily loď. V jiné variantě hry závodníci koulí natvrdo uvařená vajíčka pomocí dlouhé lžíce/vařečky co nejrychleji do cíle. Tento závod probíhá například již do roku 1814 na zahradě Bílého domu o Velikonočním pondělí. Co se týká symboliky, odkutálení vajíčka má připomínat odsunutí skály od hrobky Ježíše v den jeho vzkříšení. 

My jsme strávili svátky především venku na procházkách a k nedělnímu obědu jsme si připravili pečené kuře s nádivkou a jako zákusek byl beránek a "Hot Cross Buns". 

Náš velikonoční beránek.