pondělí 12. října 2015

New York - část první: Sladkobolné cestování


Do New Yorku jsem se chtěla podívat už dlouhou dobu a konečně se mi to poštěstilo. New York to se svojí pověstí nemá jednoduché, vznáší se okolo něj aura legendy, kterou lidé buď milují nebo nenávidí a očekávání cestovatelů jsou tak obrovská. První, co nás v tomto městě zaujalo, byla jeho velikost. Z letiště do našeho hotelu to trvalo metrem 2 hodiny, nastoupili jsme za světla a vystoupili za tmy. Bydleli jsme v hostelu v Brooklynu a do centra to byla každý den cesta okolo 45 minut metrem. Ne, že by metro bylo pomalé, ale to město je prostě obrovské a všude je to daleko. Doprava nás tam fascinovala většinu pobytu, takže se k ní ještě určitě dostanu.

Empire State Building uprostřed.
 Jako turistům, kteří jsou v New Yorku poprvé, nám nezbývalo než uhodit na všechny zásádní turistické atrakce. A to vám, povím není, nic lehkého. Nejen, že je jich mraky, ale ještě jsou rozházené všude možně. Nezbývá vám tedy než chodit 8 až 10 hodin denně a upadat do postele totálně vyčerpaní. Upřímně první dva dny jsme se nacházeli v táboře lidí, kteří New York nenávidí. Všude to bylo daleko, bylo vedro a vlhko (my tam byli v září a bylo 30 stupňů), davy lidí byli všude, VŠUDE, na hlavních turistických atrakcích jsme se tisníli se stovkami dalších lidí a na první pohled to bylo velkoměsto jako každé jiné a řikali jsme si, proč tam vlastně jsme. Posléze jsme pak zase nabyli dojmu, že nikdy neuvidíme ani desetinu toho, co bychom chtěli. 


Times Square - neustále přeplněné.
Mnohokrát  jsme tam diskutovali nad tím, jak je cestování taková trochu mrcha proměnlivá. Když procházíte fotkami a vzpomínáte, tak se nemůžete víc rozplynout nebo zasmát nad tím, co jste prožili. Ale jakmile jste na cestě samotné, dojde vám, jaký je to z velké části vopruz a to už od nástupu do letadla. Často nemáte kam jít rychle na záchod, máte puchýře na nohách, ale musíte jít dál, už hladoví se hádáte kam půjdete na jídlo a ostatních milion lidí se fotí vedle vás u té stejné památky. Takže kde že jsou ty originální zážitky z této cesty? Ty přijdou až když přijedete domů, dáte si dlouhou horkou sprchu, vyspíte se ve vlastní posteli a začnete na tuhle součást cestování zapomínat. A pak procházíte fotkami a vzpomínáte a nemůžete se víc rozplynout nebo zasmát nad tím, co jste prožili.

Pohled na Manhatten z jihu.
A tak to přesně proběhlo i u nás. Už druhý den po příjezdu domů jsme byli připravení letět nazpátek. A taky jsme se mohli v klidu pousmát nad historkou, která nám v tu chvíli opravdu vtipná nepřipadala. Asi třetí den dopoledno nám někdo zaklepal na dveře pokoje, a když jsme otevřeli, stálo tam několik policistů z NYPD (New York Police Department). Oznámili nám, že se musíme okamžitě vystěhovat, protože budova se s okamžitou platností uzavírá. Není prý postavena podle platných předpisů a tudíž není pro její obyvatele bezpečná. Koukali jsme na ně jak zjara, tak nás poslali dolů, ať si to vyříkáme s majitelem. Na toho jsme taky koukali jako zjara, ale nakonec nám to vysvětlil a pravda byla asi někde mezi, jakt to tak většinou bývá. Ve finále byl ale solidní a jednal s námi na rovinu, takže jsme našli řešení, které pro nás bylo vyhovující. Později nám došlo, že to pro něj asi nebyl první případ, kdy se tohle stalo, a tak už v tom uměl docela chodit. 

Brooklyn Bridge.
 Jelikož jsme v dopravních prostředcích, a hlavně v metru, trávili podstatnou část dne, neušlo našemu pozorování. Nejdřív ale pár faktů. Metro v New Yorku tvoří páteř městské hromadné dopravy, patří k jednomu z nejstarších a nejvíce užívaným systémům metra na světě. Počtem stanic se jedná o největší síť metra na světě, je tam 469 funkčních stanic. Jen pro srovnání Praha má 61 stanic na třech linkách. A co do délky, také se drží na špičce těch nejdelších, tratě metra měří dohromady něco přes 1000 km.



Stanice u Muzea přírodní historie.

I vlaky samotné jsou asi nejdelší, co jsem kdy viděla. Mají nejen řidiče, ale také ještě jednu osobu uprostřed vlaku, která hlásí stanice nebo jiné informace, a pak zavírá ručně dveře. Nejdřív zkontroluje přední část metra, zavře dveře a pak to udělá to samé se zadní částí metra. Nevím, jestli je to u všech vlaků, ale viděla jsem jich docela dost. A New York zde opět nezklame. I při takové délce tras a velikostí vlaků, metro je neustále přeplněné lidmi. Já jsem tomu prostě nemohla věřit. Metro je takový svět sám pro sebe. Je tam neskutečné vedro (ještě víc než venku), neustále tam potkáváte různé pouliční umělce a jako turista jste pak pravidelně překvapován častými výlukami.
Naše každodenní metro. Na konec skoro není vidět. :)
Ačkoli jsme vůči New Yorku měli hodně výhrad a není to město, kde bychom chtěli žít, a vždycky si na něco budeme stěžovat, když tam budeme, získalo si nás. Něco na té legendě asi je. A tak o naší cestě budu vyprávět ještě v několika dalších příspěvcích. :)

čtvrtek 20. srpna 2015

Minipivovary po Kanadsku

Minipivovary zde nabývají posledních několik let velké popularitě, podobně jako je tomu jinde ve světě i u nás. Jen toto jaro byly ve Vancouveru otevřeny 4 nové pivovary a to všechny ve čtvrti Mount Pleasant. Shodou okolností je to čtvrť, ve které bydlíme. Že by to bylo znamení, abychom pili více piva?  Hmmm. :) Celkově se ve Vancouveru v současné době nachází okolo 3O minipivovarů.

Pivovar Bomber - náš favorit jako kvalitou piva tak skvělým retro stylem jejich značky.
Čtvrť Mount Pleasant sahá svojí pivní historií až do roku 1888. Vzhledem k tomu, že se tady v té době nacházelo mnoho potoků a říček, bylo to ideální místo pro založení pivovarů. A přezdívka čtvrti byla Brewery Creek neboli Pivovarní zátoka. Oblast Mount Pleasant pak bylo dlouhou dobu centrem lehkého průmyslu a z toho těží i dnešní minipivovary, které tu nalézají ideální prostory. Minipivovary se ale nacházejí ve větší či menší míře po celém Vancouveru.

Pivnice Main Street se nachází v budově z roku 1913, kdy se tato čtvrť ještě jmenovala Brewery Creek.
 Minipivory jsou tady zajímavé i z jiného úhlu pohledu a to je prodej a pití alkoholu na veřejnosti. Oproti Čechám a Evropě je tady pohled na alkohol mnohem striktnější. Nekoupíte ho nikde jinde, než ve specializovaných obchodech, Liquer Stores, a samozřejmě zapomeňte na pití alkoholu na veřejnosti. A právě minipivovary začaly tato pravidla trochu nabourávat. Když tyto pivovary začaly před lety fungovat, nesměly své pivo prodávat samy, ale musely ho buď dodávat restauracím nebo právě do těchto specializovaných obchodů s alkoholem. Asi před dvěma lety dostaly povolení, aby přímo v pivovaru, kde vaří pivo, otevřely tzv. tasting rooms, neboli testovací místnosti. A právě tento krok odstartoval jejich zatím neutuchající popularitu. Lidé totiž mohou přijít posedět přímo do pivovarů, ochutnat jejich nabídku piv, která je většinou zajímavější, než ta od tradičních velkých pivovarů, a když máte hlad, můžete si tam koupit i různé chuťovky k jídlu.Většina minipivarů má i zajímavé interiéry, což příjemně přispívá k celkovému zážitku.

Ve všech pivovarech si můžete objednat "flights" neboli letku s různými druhy piv.
Interiér pivnice Brassneck.
Dalším důležitým krokem, který podpořil fungování minipivovarů, byla úprava zákona z minulého roku, která umožnila prodej piva a vína (a od letoška i destilátů) z malých regionálních pivovarů a vinařství na farmářských trzích. Nám se to může zdát jako maličkost, ale prodávat tady alkohol mimo kamenný obchod s licencí a ještě na veřejném místě, kde všude okolo pobíhají děti, je velký krok. Když jsme se ale zeptali, kde toto pivo můžeme vypít, poté, co jsme si ho na trhu koupili, jasnou odpověď už jsme nedostali. Uvolňování opatření prodeje a konzumace alkoholu tady určitě je, ale zároveň je to stále se vyvíjejíc proces, kde je ještě mnoho nejasností.


 Pokud si budete chtít přinést domů čerstvě natočené pivo z minipivovaru, skvěle vám k tomu poslouží tzv. growlers. Jsou to džbánky, které můžete koupit v jakémkoli minipivovaru a zároveň je použít ve všech dalších minipivovarech. Mají několik různých velikostí, ale hrdla a víčka jsou u všech stejná, aby se daly použít na různých místech. Každý pivovar prodává džbánky se svým logem, takže můžete vždy vypozorovat, kdo má jaký pivovar oblíbený. :) Chodíme si pro točené pivo moc rádi, ještě aby ne, když to máme skoro za rohem. A pro cyklisty už mají vychytávku, speciální growler držák na kolo.

Naše growler kolekce. :)
Něco pro cyklisty. :)

Pokud byste měli zájem o podrobnější informace ohledně minipivovarů a zákonů s nimi spojených v Britské Kolumbii, můžete se podívat zde. Kdybyste chtěli jet na ochutnávku i do US, tak nejbliží města pivařům zaslíbené, jsou Seattle a Portland (big time). Tady najdete seznam minipivovarů, které jsou ve Vancouveru a v Britské Kolumbii. A kdybyste chtěli projít minipivovary ve Vancouveru s průvodcem, tak tady je info.

A kdo ví, třeba si za pár let budeme moct jít sednout s našimi džbánky na pláž a v klidu si pivo vychutnat i na veřejnosti.


Opět Bomber - tentokrát větší balení piva v plechovkách.
A co je uvnitř.
Plzeň a utopenec na konec, co víc si přát.

čtvrtek 25. června 2015

Turistická výzva - Část čtvrtá...a zmrzlina


A je to tady, rok se s rokem sešel a než jsem stihla dopsat poslední příspěvek o turistické výzvě, proběhlo její další kolo. Celý květen jsem já a tisíce dalších běhala, abych se zasloužila o svá razítka. Ve stejný měsíc tady byla také na návštěvě moje ségra Bára a se zaujatím nás všechny "razítkáře", jak nás nazývala, pozorovala. Na letošní ročník už jsme byli lépe připraveni, takže jsme vše zvládli bez větších nervů. Myslím, že více vyčerpávající, než samotné získávání razítek, bylo čekání na kartičku, která vám umožní vstupy zadarmo na celý rok, a která byla cílem celé této akce. Já jsem byla šťastlivec, který čekal pouhou hodinu, ale něketří čekali třeba i tři nebo čtyři. Nějaké mezírky v systému tedy neustále jsou, uvidíme, co nás potká příští rok. A teďka hurá na poslední várku atrakcí.

Místo: Museum of Vancouver, zkrácenně MOV
Co tam je: MOV je moje nejoblíbenější muzeum ve Vancouveru. Ve stálé expozici toto muzeum mapuje historii města s mnoha archivními fotkami a exponáty. Historií se doslova procházíte. Můžete nastoupit do dobové tramvaje nebo se posadit v pokoji laděném do 60. let a poslouchat hity tehdejší doby. Dočasné výstavy jsou také většinou zajímavé a dobře udělané. Rozhodně doporučuji, určitě vám to rozšíří obzory o vývoji města.
Cena: 14 CAD
Web: Museum of Vancouver





Hamburgery vám naservírují rovnou do auta! I dneska je pár míst, kde to stále funguje.

Místo: H.R Macmillan Space Centre
Co tam je: Toto vesmírné centrum sídlí ve stejné budově jako Museum of Vancouver již od roku 1968. Na me mne bylo trochu moc technické, ale všichni milovníci vesmíru si určitě užijí všechna fakta jak o dobývání vesmíru tak o vývoji technologií k jeho zkoumání. Na vrchu muzea také sídlí planetárium, kde jsou promítány různé pořady o vesmíru. A pokud byste se chtěli podívat ke hvězdám ještě blíže hned vedle je GMS Observatory, kde se nachází obří teleskop. A vstupné je dobrovolné. V popředí muzea stojí ocelová socha kraba, který byl muzeu darován ke 100. výročí založení města a podle legendy kmene Haida je krab strážce vstupu.
Cena: 18 CAD
Web: Space Centre


Místo: False Creek Ferries
Co tam je: Jedná se o malé lodičky, které vás přepraví na různá místa dostupná ze zátoky False Creek. Samotná cesta lodí mě vždycky potěší a zároveň je to šikovné spojení. Není to nejlevnější, ale rychle vás to přepraví mezi několikam známými atrakcemi a čtvrtěmi - Science World, Granville Island, Maritime Museum, Museum of Vancouver, Space Centre, Yaletown a English Beach odkud je to jen kousek do Stanley Parku. Tyto lodičky zde fungují již od roku 1981 a ačkoli jsou dnes využívány převážně turisty, i místní je stále využívají jako rychlý způsob dopravy přes vodu.
Cena: od 3,25 CAD výše (denní pass 15 CAD)
Web: False Creek Ferries




Místo: BC Sports Hall of Fame and Museum
Co tam je: Toto muzeum sportu je součástí stadionu BC Place, kde hraje mimo jiné místní tým amerického fotbalu BC Lions. Dozvíte se tam jak mnoho o zimní olympiádě, která se zde konala v roce 2010, tak o významných sportovcích Britské Kolumbie. Jedna z galeriií je věnována Terrymu Foxovi, který je považován za kanadskou ikonu a dodnes slouží jako inspirace pro mnohé. A pokud nemáte v plánu zajít na zápas fotbalu, z muzea můžete nakouknout do nitra stadionu.
Cena: 15 CAD
Web: BC Sports Hall of Fame


Místo: Beaty Museum
Co tam je: Muzeum se nachází v kampusu University of British Columbia. Jedná se o muzeum biodiverzity a v jeho kolekci naleznete snad vše, co bylo a je možné v přírodě najít. Sbírka je rozsáhlá a určitě si ji víc užijí ti, co se tématem blíže zabývají, je to skvěle udělané. Já jsem si tady vzpoměnla na školní výlety do Národního muzea. Pokud ale budete mít cestu okolo, alespoň nahlédněte dovnitř, protože tam je u stropu zavěšená kostra velryby a pokud jste ji naživo nikdy neviděli, dojde vám, jak je obrovská. :)
Cena: 12 CAD
Web: Beaty Museum



Místo: Bloedel Conservatory
Co tam je: Pokud vyrazíte do Queen Elizabeth Park, který je známý svými okrasnými zahradami a výhledem na město, neměli byste vynechat Bloedel Conservatory. Jedná se o prosklenou kopuli, ve které se nachazí tropická zahrada plná exotických rostlin a ptáků. Ptáci létají volně kolem vás a je jich tam něco přes 150. Je to taková procházka malým rájem.
Cena: 6,50 CAD
Web: Bloedel Conservatory







Místo: Engine 374 Pavilion
Co tam je: Lokomotiva s číslem 374 má svoje výstavní místo, protože to byla právě ona, která přivezla první pasažáry přes celý kontinent až do Vancouveru. Její příjezd provázely velké oslavy a nadšení. Aby také ne, dokončení stavby železnice od východního pobřeží k západnímu znamenal zásadní krok ve vývoji města. Nejen lokomotiva, ale celá budova, kde se snoubí staré a nové, stojí za vidění. Budova sloužila původně k uskladňování a opravám lokomotiv a vagonů a některé dobové prvky jsou zachovány i dnes, kdy budova slouží jako komunitní centrum. 
Cena: dobrovolná
Web: Engine 374 Pavilion



Místo: Burnaby Village Museum
Co tam je: Tato historická vesnička je trochu dál od centra, ale pokud budete mít čas nazbyt, určitě doporučuji. Vše je postaveno a zasazeno do roku 1920. Do všech budov můžete nahlédnout, ať už se jedná o dobovou poštu, školu nebo obchod se smíšeným zbožím. Příjemné atmosféře pomáhají také nadšení dobrovolníci v kostýmech, kteří vám odvypráví, jak to všechno v té době fungovalo.
Cena: zadarmo
Web: Burnaby Village Museum




A to nejlepší nakonec, zmrzlina! Poslední měsíc je tady krásné počasí a tak na zmrzlinu myslím skoro denně. A pokud byste byly někde tady v okolí a na tu zmrzlinu taky hodně mysleli, můžete se jít schladit na tato místa. Dvě zmrzlinárny máme vyzkoušené a jsou vynikající. Jsou to Bella Gelateria a Earnest Ice Cream. Nejsou levné, ale je to zážitek. A další dvě místa jsme sami nevyzkoušeli, ale hodně se o nich mluví, takže směle do toho - Rain or Shine  a Soft Peaks. A já jdu na zmrzlinu! Psát o ní a nedát si ji, to se prostě nedá. :)









čtvrtek 30. dubna 2015

Rčení - jak se to tu říká


Rčení existují všude po světě a vzhledem k tomu, že těch kanadských/anglických jsem už tady slyšela dost, rozhodla jsem je sepsat dohromady. Alespoň ty nejběžnejší, protože celkový výčet by nebral konce. Je zajímavé, že významy jsou v mnoha případech totožné. Že bychom my lidé všude řešili stejné problémy? :) Někdy je i celé rčení zcela stejné, ale nejčastěji se rčení samotná liší, ačkoli význam zůstává stejný.

Tady je několik rčení, která mají stejnou formu i význam.

Silence is golden. Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Strike while the iron is hot. Kuj železo, dokud je žhavé.
Actions speak louder than words. Činy promlouvají hlasitěji než slova. Činy mluví sami za sebe.  
Do not add oil to the fire. Nepřilévej olej do ohně. 

A níže uvedená rčení nesou stejný význam, ale jejich forma je jiná. Ta jsou pro mne ta nejzajímavější. Několikrát se mi stalo, že mi tady někdo odpověděl rčením a já si lámala hlavu, co mi to připomíná. Jako například, když mě někdo místo za nos tahal za nohu. :)


From the frying pan into the fire. Z pánve do ohně.  - Z deště pod okap.


An apple a day keeps the doctor away (if you have a good aim). Jedno jablko denně drží doktora daleko (vtipná verze - když budete mít dobrou trefu). - Kam chodí slunce, tam nechodí lékař.

The early birds get the worm. Brzcí ptáci dostanou svoji žížalu. Ranní ptáče dál doskáče.


A bird in the hand is worth two in the bush. Pták v ruce je lepší než dva ve křoví. Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.

Curiosity killed the cat (... but satisfaction brought it back). Zvědavost zabila kočku (...ale uspokojení z výsledku všechno napravilo). Nebuď zvědavý, budeš brzo starý (trochu vzdáleně, ale alespoň trochu je to podobné).


Carrying coals to Newcastle. Nosit uhlí do Newcastlu.  Nosit dříví do lesa. (Newcastle byl významný pro své uhelné doly.)

The cobblers children are always the worst shod. Ševcovi děti jsou nejhůře obuty. Kovářova kobyla chodí bosa.

Constant drops wear out the stone. Neustále kapky umoří i kámen. Stokrát nice umořilo osla.

Don't count your chickens before they are hatched. Nepočítej kuřata, dokud se nevylíhnou. Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.


 Every cloud has a silver lining. Každý mrak má stříbrný záblesk. Všechno zlé je pro něco dobré.

Two dogs fight for a bone, and a third runs away with it. Dva psi se perou o kost a třetí s ní běží pryč. Když se dva perou, třetí se směje. 

You scratch my back and I'll scratch yours. Ty mne podrbeš na zádech a já tebe. Ruka ruku myje.

Give him an inch and he will take a mile. Dej mu palec a on vezme celou míly. Nabídni prst a utrhne ti celou ruku.

The only free cheese is in the mouse trap. Jediný sýr zadarmo je na myšší pastičce. Nic není zadarmo.


 Don't have too many irons in the fire. Neměj moc želízek v ohni. Neseď na dvou židlích.

 If you snooze, you loose. Kdo zaspí, ten ztratí. Kdo zaspí, nebere.

 Look before you leap. Rozhlédni se před tím, než vyskočíš. Dvakrát měř a jednou řež.

 Blessing in disguise. Požehnání v přestrojení. Štěstí v neštěstí.


A tady je pár rčení, pro které jsem nenašla český ekvivalent, ale stojí za to. A významy už si domyslíte.


If you can't take the heat, get out of the kitchen. Pokud nezvládáte horko, odejděte z kuchyně.


A tiger cannot change his stripes. Tygr nemůžu změnit své pruhy.

That's the way the cookie crumbles. A tak se drolí sušenka. Taková je povaha věcí, ač se vám to líbí nebo ne.

If life gives you lemons, make lemonade. Když ti život nadělí citróny, udělej z nich limonádu.