Science World - věda pro malé i velké

Kupole budovy, kde sídlí Science World, je jednou z dominant Vancouveru a najdete ji na mnoha pohlednicích. Svému vzniku vděčí, jako mnoho jiného, Expu, které tady proběhlo v roce 1986.  Během Expa sloužila budova jako veletržní centrum a po skončení Expa se strhla kampaň na podporu jejího zachování. Ta byla úspěšná a vyústila v přemístění "Centra pro vědu, umění a technologie právě" sem. Během vývoje dostalo toto muzeum vědy mnoho různých jmen, pro většinu místních obyvatel je to ale stále Science World.

 A tak, když jednou v sobotu pro změnu pršelo, byla to ideální příležitost k malému vědeckému dýchánku.Převážná většina návštěvníků jsou rodiny s dětmi, takže jsme si občas připadali trochu nemístně. Pak jsme si ale začali se vším hrát podobně jako ostatní děti a myslím, že jsme docela zapadli. Hned v přízemí je část, která si vás otestuje. Je totiž plná všemožných hlavolamů a hádanek a stojí teda za to. Hlavolamy mají tři stupně obtížnosti. Sebevědomě jsme začali na tom nejobtížnějším, ale velmi rychle jsme to snižovali, a když jsme nemohli vyřešit ani základní obtížnost s přezdívkou "poškrábání na hlavě", nenápadně jsme se z této části vypařili. Vědci z nás asi nebudou.

Sekce s hlavolami,  aneb cesta tam a zpět k bezradným hodinám matematiky.

 Hned vedle zrovna probíhala přednáška nazvaná "Grossology". "Gross" by se dalo přeložit jako hnusný nebo nechutný a bylo to docela vtipně nazváno, protože přednáška byla o fungování trávicího ústrojí. Na různých příkladech tam ukazovali jak jsou dlouhá střeva, kolik je v tělě krve nebo kde přesně je umístěn žaludek. Největší úspěch ale mělo, když měly děti do mikrofonu předvést, jak zní prdy. Ruku zvedly snad všechny děti, my jsme se bohužel jako dospělí museli držet zpátky.

Hodina "nechutnologie".

Muzeum je rozděleno na sekce, které se věnují různým oblastem jako je zvuk, světlo, voda, lidské tělo a tak podobně. Velká většina instalací je praktického charakteru, takže si můžete všechno osahat a vyzkoušet. V sekci, která se věnuje vodě si můžete například zkoušet stavět přehrady a sledovat, co se pak stane. Těžko říct, jestli si tuhle část užívali víc děti nebo tatínkové. My jsme si to každopádně užili moc, akorát jsme si kolikrát posteskli, že už jsme dospělí a musíme tak dát na většině atrakcích přednost dětem.

Tohle bylo moc zajímavé - přístroj zaznamenával pohyb mozkových vln a podle vaší mozkové aktivity se posouvala kulička mezi vámi dvěma - ten, kdo uměl líp relaxovat a zklidnit mozkové vlny, vyhrál.

Vítejte ve vodním ráji.

Potrubní pošta.

Fungování páky jste si mohli vyzkoušet při převažování s tímto hrošíkem macíkem.

Science world také pravidelně hostí putovní výstavy a ta současná mapovala tvorbu kanadského kutila Steva Gerbericha. Ten vytváří pohyblivé objekty z předmětů nalezených po sklepech a smetištích.

Když se pozorně zadíváte, uvidíte tři obličeje.

Vrchní část kupole je využitá jako 3D kino s plátnem od nevidím do nevidím. Velikost plátna je skvělá a slibuje silný divácký zážitek. My jsme si ale bohužel nevybrali ten správný film. "To the Arctic" byl dokumentární příběh o rodince polárních medvědů. Sledovat záběry zamrzlé krajiny v obrovském rozlišení je sice zajímavé, ale po pěti minutách vás ta neustále bíla barva sněhu trochu omrzí, co si budeme povídat. A depresy z příběhu o medvědí matce, která bojuje o přežití a chrání svá mláďata před hladovými samci, kteří je chtějí zabít, nemohl zachránit ani příjemný hlas Meryl Streep jako vypravěče. Poučení pro příšte, pro velká plátna to chce velké a hlavně barevné záběry a pokud možno optimističtější příběhy.