neděle 16. prosince 2012

Objev týdne - hořký meloun


Tento týden je tu opět druh ovoce, které ale ovoce , jak ho většinou známe, nepřipomíná ani tvarem ani chutí. Nutno dodat, že svoje přízvisko hořký nemá jen tak pro nic za nic. Před lety jsem si ho koupila ze zvědavosti v čínské čtvrti v Paříži a snažila se ho jíst za syrova. Chutnal nepoživatelně. Tentokrát už jsme si ho upravili správným způsobem, ale jeho poživatelnost zůstává stále sporná.

Čínská odrůda hořkého melounu - koupíte ho tady snad v každém bchodě s ovocem a zeleninou, nepřestává mě to fascinovat.
 Jedná se o tropické a subtropické ovoce, které se pěstuje v Africe, Asii či v oblastech Karibiku a patří mezi nejhořčejší druhy ovoce. Jeho různé varianty se liší tvarem a stupněm hořkosti.  Tvarem připomíná okurku, ale jí se pouze jeho vnější zelená a křupavá část. Meloun se nejčastěji konzumuje ještě zelený, nebo když začíná lehce žloutnout. Čím je zralejší, tím je hořčejší. Semena, která jsou uvnitř se většinou vyhazují, ale když meloun dozraje a zežloutne, dají se jíst za syrova a mají sladkou chuť.

Většinou melounu je vyplněna dužinou s peckami.
zralý hořký meloun

Podle dostupných údajů má tento druh ovoce mnoho léčivých účinků a na japonském ostrově Okinawa, kde je velmi populární, rádi tvrdí, že je příčinou jejich dlouhověkosti. Pro svoji hořkost se také používá místo chmelu v některých čínských a okinawských pivech. Nejčastěji se ale dává do polévek, stir fry nebo curry. Oblíbený je i nadívaný hořký meloun, který jsme si připravili i my.

takhle jsme ho koupili
 Čínskou odrůdu hořkého melounu jsme si koupili již předpřipravenou a pan prodavač nám s pobaveným výrazem doporučil ať si z toho připravíme polévku. To jsme také udělali a připravili polévku, která je oblíbená ve Vietnamu. Na první pohled vypadal meloun docela roztomile, dokonce lákavě. Postupným vařením se ale jeho přitažlivost vytrácela a ochutnáním bohužel i skončila. 

meloun byl nadívaný směsí vepřového, nudlí, hub a koření
 Konzistence po uvaření připomíná cuketu, ale je to těžké posoudit, protože jediné co pocítíte je hořkost až do morku vašich kostí. Nevím, jaké máte zkušenosti s hořkými jídly, ale tohle předčilo všechna moje očekávání. Jediným únikem z tohoto jídla byla to vepřové, kterým to bylo nadívané. Z melounu i vývaru se nám obracel jazyk vzhůru nohama a i když jsme se moc snažili najít jeho kouzlu, nejvíce jsme si vychutnali čokoládový koláč, který následoval jako zákusek.


No není k nakousnutí!
Někteří tvrdí, že k hořkému melounu se musíte projíst a po čase si ho zamilujete. Co všechno si ale během získávání této lásky musíte prožít, už zůstává utajeno. Obávám se, že pro mne hořký meloun zůstane nedosažitelným gurmánským zážitkem.

úterý 11. prosince 2012

Honba za něčím "kanadským"

Minulou sobotu bylo zataženo a pršelo, prostě nevlídno na plné čáře. Pro zlepšení nálady jsme se vydali na vydatnou snídani. Dali jsme si ji v restauraci, která se dá považovat za "diner". Nenašla jsem ideální překlad, ale tenhle typ restaurace se objevuje se snad ve všech amerických filmech. Je to místo, kde mají často otevřeno pozdě do noci a u pultu si můžete objednat hamburgery, hranolky a jednoduché grilované pokrmy. Posadit se pak můžete do pohodlných kožených sedadel, které se podobají těm ve vlaku. Vychází to pravděpodobně z minulosti, kdy diner byl původně jídelní vůz na kolejích.


Dali jsme si klobásky, volská oka, smažené brambory, slaninu, hranolky, tousty a palačinky. Nechyběl samozřejmě chybět javorový sirup, kterým jsme si polili palačinky, ale také slaninu a klobásky. Na tyhle uzeninovo/sladké kombinace si ale budu muset ještě chvíli zvykat, není to úplně my cup of tea.



K obědu jsme si pak dali hamburgery v restauraci The White Spot. Tohle místo se dá považovat za pevnou součást Britské Kolumbie, kam už desítky let chodí celé rodiny. Bylo založeno ve Vancouveru v roce 1928 a známé je svými hamburgery a "Triple O", což je omáčka z majonézy a reliše  (uvařená nebo naložená zelenina nakrájená na malé kostičky). 

barbecue hamburger se salátem caesar
hamburger se sýrem čedar a se slaninou
A na závěr je tu "poutine". Tohle jídlo je původně z Quebecku, ale dostanete ho skoro v celé Kanadě. Základní verzí jsou hranolky polité omáčkou z kučecího nebo krůtího vývaru a posypané kostkami sýru. Tomuhle typu sýru se přezdívá "skřípavý sýr", protože když ho jíte, tak opravdu vrže mezi zuby. Samozřejmě jsou různé vylepšené varianty, kde se používají další ingredience. Je to jednoduchá dobrota a určitě stojí za ochutnání.

tradiční poutine

vylepšená varianta poutinu s hráškem a kuřetem - Galvaude

Tímhle příspěvkem jsem se mimo jiné chtěla dobrat k tomu, které jídlo je tradičně "kanadské". A jaká je odpověď? Žádná. Prošla jsem si několika fázemi nepříčetnosti, protože na tuhle otázku se nedá jednoduše odpovědět a místo toho vyvstávají další a další otázky. Psala jsem tady o hamburgrech a o poutinu, ale je to více kanadské než čínské knedlíčky, vietnamská polévka nebo mexické tacos? A jak je to s řízky, které si připravuje rozsáhlá německá komunita v centrální Kanadě? Je to spíše kanadský řízek nebo evropský řízek? Vzdávám se. Nemám jednoznačné odpovědi. Pokud ale v budoucnu nějaké najdu, určitě je sem napíšu.

neděle 2. prosince 2012

Doma a za domem


Bydlíme v domě, který patří k nejhezčím v ulici. Respektive jeho hlavní část, kde bydlí majitelé. My se nacházíme v jeho zadní části, která už je o něco skromnější. Je to přízemní byt, kde je místa tak akorát, světla o něco míň, ale na to už jsme si zvykli. Kuchyně je spojená s jídelnou i obývákem a uzká chodba pak vede ke koupelně a ložnici. Koupelna je jednoznačně nejlepší místnost z bytu, takže se tam snažíme trávit hodně času.

ze předu a...

...ze zadu
 Vzhledem k tomu, že všechny domy se tady staví kvůli riziku zemětřesení výhradně ze dřeva, všichni v domě vědí, co se zrovna odehrává za stěnou. Souseda, kterého máme vedle sebe, jsme ještě neviděli, ale z jeho soukromého života víme i to, co bychom raději nevěděli. Kanadskou autenticitu bydlení pak dodává lednička se zvuky podobným těm sobím, ale nejcharakterističtějším zvukem našeho bytu je Neptun. Vzhledem k tomu, že se tenhle zvuk nedá ani neslyšet ani přejít bez povšimnutí, dali jsme mu rovnou jméno a to podle římského boha moří a vodních živlů. Když se začíná ozývat, vypadá to totiž jako by se nějaký vládce moří opravdu řítil. Objevuje se několikrát denně a  připomíná zvuk čerpadla následovaného velkou vlnou, která se někdy mění ve vodopád. Zatím jsme nerozluštili, co tenhle zvuk způsobuje, ale s jednoznačností můžeme říct, že pokud nás to rovnou nevzbudí, většinou to navodí vcelku dobrodružné sny. 

Vánoce se blíží, takže nesmí chybět vánoční výzdoba...


...ani vánoční stromeček s adventním kalendářem.
Kousek od bytu je sportcentrum, kam chodíme hrát každý týden badminton. Když se vyjasní, naskytnou se po cestě tam krásné výhledy.





pondělí 26. listopadu 2012

Objev týdne - chayote


Dali jsme si za cíl ochutnat každý týden alespoň jeden druh ovoce nebo zeleniny, které vůbec neznáme. Tento týden to bylo ovoce, které má nespočet různých jmen a prodává ho nejen většina čínsko/vietnamsko/indických obchodů s potravinami, ale také ho většina našich sousedů pěstuje na svých zahradách. 

popíná se podobně jako víno

 Jedním z původních názvů je chayote, ale můžete ho najít i jako mirliton, christophene, zeleninovovu hrušku nebo cho-cho. Tento druh ovoce, který je příbuzný s okurkou a melounem, se pěstuje hlavně v Mexiku, Brazílii a Costa Rice. Rozšířil se ale i do dalších míst, včetně Asie, což potvrzuje i jeho zvýšený výskyt na zahradách našich asijských sousedů.

v obchodě tuhle zeleninovou hrušku koupíte většinou už bez trnů

 z této rostliny můžete totiž jíst skoro všechno včetně listů, pecek i kořenů

 Tvarem je to podobné hrušce, konzistencí jablku a bramboře a chutí je to něco mezi okurkou, kedlubnou a jablkem. Ačkoli to zní trochu divoce, je to moc dobré a upravit se to dá na různé způsoby. Je to sice ovoce, ale upravuje se převážně na slano a to jak v syrové, tak vařené podobě. Můžete to použít do salátu nebo, a to je i častější, z toho připravit polévky, stir fry nebo to podusit, jak vás napadne. Chayote dobře drží tvar a zůstává pevné a křupavé i po vaření, takže se s ním dobře pracuje.

my jsme si ho připravili s rýžovými nudlemi a lilkem
 Mimo jiné o tomto ovoci koluje legenda, že díky svým blahodárným účinkům na tělo i kůži pomohlo mumifikovat těla obyvatel jedné malé kolumbijské vesničky. Takže jestli chcete, aby na vás bylo radost pohledět nejen teď, ale i několik dalšch století, neváhejte a nakupte si chayote do zásoby.

sobota 17. listopadu 2012

Podél oceánu až do tržnice na Granville Island


Když vysvitlo sluníčko, vydali jsme se na procházku podél oceánu. Začali jsme na Kitsilano Beach, kam se v létě přesouvá téměř celé město a mimo jiné si tam taky můžete zaplavat v nejdelším bazéně v Kanadě. Samozřejmě jen v létě, teď je bazén okupován jenom opeřenými návštěvníky.

English Bay s výhledem na Stanley Park

Downtown z dálky
lodě poblíž Granville Island

 A jak lépe zakončit procházku, než něčím, co potěší všechny vaše smysly, hlavně ty čichové a chuťové samozřejmě. K tomu nám výborně posloužily trhy na Granville Island. Můžete tu najít snad všechno, od domácích těstovin a uzrálých sýrů, až po čerstvé ryby a snad všechny druhy itaslkých, britských nebo francouzských dezertů. Můžete si tady taky jak nakoupit do zásoby, tak se rovnou najíst v jedné z mnoha místních restaurací.




pot pie jako ježek - vtipný nápad, jak servírovat tento slaný britský koláč

My jsme zamířili do Siegel´s, který je známý svým košer pokrmem "Montreal Smoked Meat Bagel" neboli bagelem s uzeným hovězím masem na montrealský styl. Ten se připravuje tak, že se nejdřív vezme hovězí bok, velký kus hovězího samozřejmě, obalí se v soli a koření a nechá se týden naložený. Po tom, co maso vstřebá všechny potřebné chutě a vůně, se celý kus vyudí a nakonec ještě povaří na páře. Maso vám naservírují s hořčicí nařezané na tenounké plátky a pořádně to tím masem naloží, takže pro masožrouty je to úplně ideální a taky výborné.



Sladká tečka nakonec je vlastně takový nepsaný zákon, takže jsme si dali čokoládový donut s čokoládovou polevou. A úplně nakonec jedno upozornění. Kdybyste tyhle trhy náhodou navštívili, berte varování před útoky racky vážně. Posezení venku je moc hezké, ale jen do chvíle, než se vám začnou rackové hrabat v jídle nebo ve vlasech.



"Varování - chraňte svoje jídlo před racky"

pondělí 12. listopadu 2012

Něco malého k zakousnutí

Vancouver je skvělé místo na ochutnávání asijské kuchyně a aby taky ne, když okolo 30 % jeho obyvatel jsou Asiaté. Tento týden jsem si zamilovala vietnamskou pochoutku "Goi Cuon". Anglicky si to objednáte jako "Shrimp Salad Roll", v češtině to pak znamená "krevetové salátové závitky". Jsou to jemné, plněné závitky, které jsou oblíbenou svačinkou či předkrmem jak ve Vietnamu, tak mimo něj a jsou vynikající.


 Všechny ingredience jsou zabalené v rýžovém papíru a uvnitř najdeme několik krevet, rýžové nudle, fazolové klíčky, lístky máty, koriandr, okurku a salát. K tomu vám naservírují sladkou arašídovou omáčku Nuoc Leo. Všechny suroviny jsou čerstvé, takže si můžete vychutnat jejich výraznou chuť a vůni. Když se do toho zakousnete, ucítíte nejdřív jemnou a hladkou chuť rýžového papíru, pak ve stejnou chvílí měkké nudle a křupavé fazolové klíčky se salátem. Na vrch se k tomu připojí koriandr s mátou a sladká arašídová omáčka. Je to kontrast chutí i konzistence a všechno se skvělě doplňuje. Tuhle lehkou a osvěžující pochoutko sníte ani nevíte jak a objednáte si pět dalších kousků.


pondělí 5. listopadu 2012

Halloween - "Trick or Treat"


Nepotkala jsem tady nikoho, kdo by neměl Haloween rád. Už dlouho dopředu na něj narazíte úplně všude, v obchodech, restauracích, na zahradách i v bankách. V samotný halloweenský den pak potkáte nejen zamaskované školáky, ale i pokladní v obchodech nebo řidiče autobusů.

je libo rybu či ruku

Vstup zakázán!





















Oblíbené jsou strašidelné domy pro děti i pro dospělé, které jsou na různých místech otevřené už dva týdny dopředu, aby se na všechny dostalo. My jsme měli možnost jít do "strašidelné jídelny", kterou připravili studenti jedné střední školy. V potemnělých místnostech visely pavučiny a hned v úvodu nám bylo nabídnuto jídlo, po kterém lezli pavouci a červi. O kus dál byly zase pohozené useknuté ruce, zakrvácené nohy nebo rozteklý mozek. V této kulise se pak odehrávaly různé scénky jako vražda, únos nebo operace šíleného doktora. Po celou cestu se kolem nás samozřejmě motali zombie, děsiví klauni a jiné příšery v maskách, které se nás snažili chytat za ruce, nohy a vůbec za všechno, co šlo.

  

 "Trick or Treat?" neboli v možném překladu "Trik nebo odměna?" je otázka, kterou vám položí malí zamaskovaní koledníci, když u vás zazvoní u dveří. Jako odměnu většinou dostanou různé sladkosti. Kdybyste jim ale nic nedali nebo byste nechtěli otevřít, provedli by vám nějakou lest. Oblíbenou lstí je například omotání stromů na vaší zahradě toaletním papírem nebo házení syrových vajec na dům. Vajíčková pomsta se ale stává velmi zřídka, protože se malí koledníci obávají nemalého vzteku majitele domu.